Print this post Print this post

Dunkerk Christophera Nolana

593 slov

English version here

Dunkerk je emocionálně nejsilnější a nejpůsobivější snímek Christophera Nolana. Vypráví o evakuaci 400 000 britských, kanadských a francouzských vojáků, kteří se za 2. světové války po porážce od Němců ocitli v pasti na plážích u Dunkerku.

Jde o zvláštní film, tím spíše v kontextu tvorby Christophera Nolana, který obvykle točí dlouhé snímky se složitými zápletkami, propracovaným rozvojem postav a spoustou dialogu. Dunkerk však trvá jen 106 minut, nemá jednu příběhovou linku a skládá se skoro výhradně z akčních pasáží. Sice se v něm objevuje mnoho postav, většina jich však zůstává bezejmenných, ztvárněná neznámý herci. A hrstka slavných jmen pak hraje vedlejší role. Nesledujeme žádný skutečný vývoj postav a ve filmu se vlastně ani moc nemluví.

Film jednoduše začíná přímo v Dunkerku, bez dalšího zasazení do souvislostí. O Němcích se tu mluví jen jako o „nepříteli“. Setkáme si sice s německými letouny, němečtí vojáci se však na plátně objevují až v závěrečných minutách a nevšiml jsem si jediné svastiky. Dozvídáme se, že nepřátelské tanky zastavily svůj postup, ne už však důvod. (Hitler byl podle všeho k Britům příliš mírný.)

Namísto jediné dějové linky se ve filmu odvíjejí hned tři: příběh vojáků, kteří se znovu a znovu pokoušejí uniknout z pláže, pilotů stíhaček, kteří kryjí ústup a evakuaci, a soukromého plavidla, které se přidává k flotile shromážděné na záchranu obklíčených. Příběh vojáků na pláži je nejtemnější a nejtrýznivější, dějová linka pilotů a lodi jsou velice hrdinsky inspirující. Režie přepíná mezi těmito třemi proudy, nikoliv však lineárně, což je nejvíc patrné při prokládání denních a nočních záběrů.

Nolanovi se v Dunkerku mistrně daří budovat napětí. Střídání tří linek vyvolává u diváka pocit, že spíše než příběh sleduje hudební fugu. Soundtrack Nolanova obvyklého spolutvůrce Hanse Zimmera je ponurý, elektronický a industriální. Hudba i zvukové efekty jsou nápadně hlasité. Znovu a znovu jsem se v kině přistihl, jak se různě cukám nebo kroutím v sedačce. Jsou to zhudebněné letectví, průmysl, válka a rychlost – italský futurismus na plátně.

Jak se snímek propracovává ke svému vyvrcholení, všechny jeho dílčí prvky zapadají jako dílky skládačky do série emocionálně drtivých vyvrcholení: když Zimmerův elektronický kravál přechází do Elgarova Nimroda z Variací na vlastní téma a my vidíme, že onen jeden člun, který jsme sledovali, je součástí ohromné flotily; když vidíme dva mladé zachráněné vyhlížet z okna vlaku; když znovu sledujeme zelenou a přívětivou anglickou krajinu nebo když se přestane točit vrtule stíhačky, jíž došlo palivo. Dunkerk dojme k slzám i ta nejzatvrzelejší srdce. Jedná se o mistrovské dílo a Christopher Nolan patří mezi naše největší žijící režiséry.

Kulturu dusící a úzkoprse fanatičtí vyznavači kultu diverzity si pochopitelně stěžují, že Dunkerk je příliš bělošský a mužský, protože bělochy je třeba odpreparovat nejen z budoucnosti Anglie, ale také vyretušovat z její minulosti. Levici ovšem tento film znepokojuje vcelku právem. Na rozdíl od drtivé většiny snímků o 2. světové válce totiž Dunkerk není multikulturní propaganda. Nejedná se o další z řady kusů o těch svinských, Židy vraždících Skopčácích, jejichž skutky – jak neustále dokola slyšíme – nějakým způsobem anulují veškeré nacionalistické cítění, a to i u národů, které proti Němcům bojovaly.

Místo toho je Dunkerk filmem o Anglii, o návratu domů. Vypráví o vlastenectví, společenské solidaritě, vynalézavosti, dřině a odvaze nesčetných pokorných bělochů, jejichž jedinou chybou bylo uvěřit vůdcům, kteří je nahnali do dvou světových válek a nyní dohlížejí nad jejich výměnou a přenárodněním odpadem Třetího světa. Levičáci se Dunkerku bojí, protože dává bělochům byť jen letmo nahlédnout do pěkné bělošské země, již bychom jednoho dne mohli znovu mít, i na ctnosti, které v sobě musíme znovu nalézt, máme-li protentokrát porazit našeho skutečného nepřítele.

Překladatel: Tomáš Kupka

Source: https://deliandiver.org/2017/07/dunkerk-christophera-nolana.html

Related

This entry was posted in North American New Right and tagged , , , , , , , . Both comments and trackbacks are currently closed.

One Comment

  1. Wrangel
    Posted January 29, 2018 at 3:56 pm | Permalink

    A movie which doesn’t mention that British stampede from the battle-front to Brittain was possible mainly grace to the numerous french soldiers who fought to the last to allow british escape, to french marine who sacrified partialy too.

    Another fact : british stampede is one of the main cause of the lose of Battle of France : At almost first contact with german troops, british army flew, without informing french army headquarters, letting behind her a hole in the front, who obliged French army to cancell the couter-attack planned, at a time when german lignes were quite much distend.

    So I don’t understand why French sacrified themselves to allow coward british army to escape, instead of couter-attacking germans anyway. Maybe it’s because french politicians of the french IIIrd Republic were notoriously corrupted and under influence of British government…

    So, a movie lying by non-said things.

    And maybe it’s unseful to remind yhat few days after, British marine captured or sank quite a big part of French Navy (and french sailors too) a few days after Dunkirk (specially at Mers-el-Kebir, Alexandria, etc.).

    So, in brits movies, Brits are heroes, but in reality, it’s so far of truth!

    Kindle Subscription
  • Our Titles

    The White Nationalist Manifesto

    Dark Right: Batman Viewed From the Right

    The Philatelist

    Novel Folklore

    Confessions of an Anti-Feminist

    East and West

    Though We Be Dead, Yet Our Day Will Come

    White Like You

    The Homo and the Negro, Second Edition

    Numinous Machines

    The World in Flames

    Venus and Her Thugs

    Cynosura

    North American New Right, vol. 2

    You Asked For It

    More Artists of the Right

    Extremists: Studies in Metapolitics

    Rising

    The Importance of James Bond

    In Defense of Prejudice

    Confessions of a Reluctant Hater (2nd ed.)

    The Hypocrisies of Heaven

    Waking Up from the American Dream

    Green Nazis in Space!

    Truth, Justice, and a Nice White Country

    Heidegger in Chicago

    The End of an Era

    Sexual Utopia in Power

    What is a Rune? & Other Essays

    Son of Trevor Lynch's White Nationalist Guide to the Movies

    The Lightning & the Sun

    The Eldritch Evola

    Western Civilization Bites Back

    New Right vs. Old Right

    Lost Violent Souls

    Journey Late at Night: Poems and Translations

    The Non-Hindu Indians & Indian Unity

    Baader Meinhof ceramic pistol, Charles Kraaft 2013

    Jonathan Bowden as Dirty Harry

    The Lost Philosopher, Second Expanded Edition

    Trevor Lynch's A White Nationalist Guide to the Movies

    And Time Rolls On

    The Homo & the Negro

    Artists of the Right

    North American New Right, Vol. 1

    Forever and Ever

    Some Thoughts on Hitler

    Tikkun Olam and Other Poems

    Under the Nihil

    Summoning the Gods

    Hold Back This Day

    The Columbine Pilgrim

    Confessions of a Reluctant Hater

    Taking Our Own Side

    Toward the White Republic

    Distributed Titles

    Reuben

    The Node

    A Sky Without Eagles

    The Way of Men

    The New Austerities

    Morning Crafts

    The Passing of a Profit & Other Forgotten Stories

    Asatru: A Native European Spirituality

    The Lost Philosopher

    Impeachment of Man

    Gold in the Furnace

    Defiance